OČKOVÁNÍ
Očkování dospělé populace
Očkování patří k nejvýznamnějším objevům celé historie medicíny. Díky celosvětovému očkování se lidstvu podařilo zbavit se pravých neštovic, přenosná dětská obrna se dnes vyskytuje už jen ve čtyřech posledních rozvojových zemích, tetanus je mimořádně vzácný a výskyt spalniček se podařilo snížit na minimum.
Podání očkovací látky aktivuje imunitní systém lidského organismu na různých úrovních.Očkování je vlastně simulací přirozené infekce avšak kontrolovanou formou aplikace bezpečného antigenu – tj. částice, která navodí aktivaci buněčné a/nebo protilátkové imunity. Každé očkování tak vlastně příznivě stimuluje imunitní systém člověka. Pacient by při očkování neměl trpět žádnou akutní nemocí (virózy, nachlazení a pod.). Po očkování by měl pacient dodržet alespoň dva vdny šetřící režim, tzn. bez větší fyzické námahy, může se objevit zvýšená teplota či bolestivost v místě vpichu.U většiny očkovaných osob však nevznikají žádné nežádoucí reakce. Závaznější nežádoucí reakce jsou tak vzácné, že velká část očkujících lékařů v průběhu své praxe nezažije ani jeden takový případ. Mnohonásobně vyššímu riziku poškození zdraví je člověk vystaven při aktivitách jako je jízda autem nebo běžná práce v domácnosti.
Zatímco proočkovanost dětské populace tzv. povinnými vakcínami poskytovanými zdarma je u nás jedna z nejvyšších na světě, u volitelných vakcín za individuální úhradu jsme často hluboko pod celoevropským průměrem a tento deficit je významný zejména u dospělé populace.
Proto většina zdravotních pojišťoven zařadila do svých kampaní balíčky s alespoň částečnou úhradou očkovacích látek.
Mnoho vakcín má u laické populace negativní pověst. Tyto informace se tradují dlouhou dobu doslova z generace na generaci a to i přes zřejmý pokrok v medicíně i ve vakcinologii.
Některé pacienty motivuje k většímu zájmu a žádosti o očkování bohužel až lidské neštěstí v důsledku úmrtí nebo trvalých následků, jež vidí ve svém okolí nebo v médiích.